Úvodní článek o životě motýlů

Obrázek: Babočka siťkovaná a Babočka bodláková

Člověk se sice prohlásil za pána tvorstva, ale neuvědomuje si, že většina tvorů, jejichž život chce

omezovat a ničit, žila na Zemi už dávno před ním. Pokud si člověk včas neuvědomí, že je pouze jedním z živočišných druhů, bude náprava těžká.

Je nesmyslné, že člověk musí chránit přírodu před následkem své negativní činnosti. To je ale vždy problém přemnoženého druhu, čímž člověk je. Měl by se zamyslet nad svou zhoubnou činností v přírodě, jejímž důsledkem vymírají stále nové druhy a také i motýli. Pokud si to člověk neuvědomí, za nějaký čas bude pozdě a další generace budou poznávat motýly a jiné živočišné druhy je v muzeích, na obrazech a fotografiích. Naučte se je proto dobře znát a snažte se je chránit.

Obrázek: Bělásek zelný

Motýli mají také svůj význam estetický. Jak nepřitažlivé jsou kultivované louky a pastviny bez motýlů v porovnání s podhorskými loukami plných květů, nad nimiž poletují. Že je někdo nedovede nebo nechce vnímat, je jeho škoda.

Vždyť motýli mají velký význam pro naši přírodu. Jsou to významní opylovači hned za blanokřídlým hmyzem, včelou medonosnou a čmeláky. Bez neustálého opylování motýlů by mnoho bylin a křovin nemělo žádné plody. Denní motýli jsou vidět ve dne ale většina motýlů patří k nočním druhům.

Dnešním trendem je mít upravenou zahradu, ale spousta motýlů právě na kopřivách a bodlácích najde svůj „domov“, aby se zde mohli nakrmit, zakuklit a vylíhnout. Neničte tedy za každou cenu všechen „plevel“. Ochuzujete se o radost žít v souladu s přírodou a tedy i s motýli. Učte se být moudrými a naučte se znát zákony přírody a ctít jejich moudrou rovnováhu.

Obrázek: Soumračník rezavý

Vývoj motýla

Motýli se vyvíjí proměnou dokonalou. To znamená, že nejprve musí samička naklást vajíčka na příhodné místo, kde se vylíhlé housenky živí. Po určité době se housenka svléká a to několikrát. Dorostlá housenka přestává přijímat potravu a hledá příhodné místo, kde se přemění v kuklu. To, co probíhá uvnitř kukly, je neuvěřitelný zázrak přírody. Současné tkáně se rozpouští a přeměňují v jiné. Přitom pokožka kukly ztuhne, aby chránila vývoj budoucího motýla. Motýl pak vyleze z prasklé kukly. Zpočátku není příliš motýlu podobný, osychá, křídla se natahují a za nějakou dobu je už motýl připraven vyletět.

Počet nakladených vajíček je různý. Může jich být několik až několika set. Tyto vajíčka jsou vystaveny různým nepřátelům. Stádium vajíčka trvá různou dobu. Vajíčka pozdního léta a podzimu mají nejdelší trvání.

Housenky mohou být lysé, s ostny nebo porostlé dlouhými chlupy. Jsou barevné, často hnědé, hnědočervené, šedozelené nebo zelené. Některé jsou pestře zbarvené. Housenka má na hlavě na každé straně 6 drobných jednoduchých oček a pod nimi krátká tykadla. Kusadla jsou na hlavě nejdůležitějším orgánem. Pak následují 3 hrudní články. Z každého hrudního článku vyrůstá jeden pár nohou. Poslední částí je zadeček.

Housenky žijí většinou každá zvlášť. Dospělá housenka se přemění v kuklu nebo se nejprve opřede pevným kokonem. Před zakuklením zůstane buď na rostlině nebo se schová pod kámen, zaleze do země nebo pod kůru do mechu, či do jiného úkrytu.

Kukla je předposledním vývojovým stádiem, pak je z ní imago – dospělý motýl. Kukly denních motýlů jsou většinou mumiovéa jsou většinou připoutány k rostlině vlákny a háčky.

Z kukly se rodí motýl. Jeho tělo je rozčleněno na hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě jsou složené oči, tykadla, makadla a sosák. Na hrudi mají uložena křídla a končetiny. Křídla jsou pokryta drobnými šupinkami, které jsou ke křídlu přichyceny jemnou stopečkou a překrývají se jako tašky na střeše. Jsou to vlastně přeměněné chloupky. V šupinkách jsou barviva, která určují celkové zbarvení.

Nohu motýla tvoří stejné články jako u jiného hmyzu. V zadečku jsou uloženy hlavně rozmnožovací a vyměšovací orgány a také část trávicí, cévní a nervové soustavy.

Motýl má dobře vyvinutý sosák, kterým nasává tekutiny. Bývá různě dlouhý a někdy je stočen pod tělem. Motýl pije nektar z květů, vodu nebo mízu vytékajících z listnatých stromů. Někteří motýli pijí šťávu ze spadaného ovoce. I mšice poskytují dostatek stravy ve formě medovice.

Mnoho našich motýlů vytváří během sezóny jedinou generaci. Někteří však vytváří dvě a za příhodných podmínek až tři generace.

Obrázek: Paví oko

Motýl žije v průměru asi 3 až 5 týdnů. Délku života motýlů ovlivňuje také odpočinek tzv. „letní spánek“ a v zimě „zimní spánek“. Jsou některé druhy, které se objevují celou sezónu od jara do podzimu, přesto však vytváří jen jedno pokolení. Motýli se rodí na počátku léta a brzy upadají do „letního spánku“. Potom se na krátkou dobu objeví na podzim a přezimují. Od časného jara znovu létají a žijí zhruba do května. Motýli, kteří vytvářejí dvě generace, žijí kratší dobu, než motýli přezimující. Zimní spánek prodlužuje o tuto dobu nečinnosti jejich život.

Zimu přečkají málokdy ve stádiu dospělého motýla. S příchodem chladným dní vyhledávají vhodný úkryt k přezimování. Ukrývají se do země, mechu, kůry, listí, ale také na půdy a do sklepů a jeskyň, kde přečkají za příhodných podmínek až do jara. Nízké teploty jim nevadí, spíše střídání teplot, které vede k přerušení spánku, a smrtelně je vysiluje.

Paví oko