Ochrana motýlů

Modrásek východní

K ubývání motýlů v podmínkách střední Evropy dochází z důvodů intenzivní zemědělské činnosti, meliorací, z nadměrného hnojení a v neúměrné spotřebě prostředků na ochranu rostlin.

Málo si uvědomujeme, že tou nejzákladnější změnou, ke které došlo v celé Evropě a u nás ještě o trochu víc než jinde, je změna celkového vzhledu krajiny. Před padesáti lety byla tradičně obhospodařovaná krajina mozaikou drobných biotopů. Malá políčka, mezi nimi meze, loučky, pastviny, úhory, polní cesty atd. Podobné to bylo v lesích. Majitelé těchto lesů v nich uplatňovali různé způsoby hospodaření,.

Dne jde také o místa, která byla v tradičně obhospodařované krajině v okolí vesnic tzv."ostatní půda". Velmi cenná stanoviště tohoto typu se do současnosti zachovala díky vojenským cvičištím ale i střelnicím u kasáren, cvičištím spolků, jako byl Svazarm, apod. Tohle jsou často zoologicky i botanicky nejcennější místa v obyčejné zemědělské krajině. Dnes se však používají na výstavbu supermarketů, parkovišť či bytů.

Druhý, mnohem větší problém je v tom, že ochrana přírody je v ČR zablokována celou řadou legislativ, zejména lesnickou, zemědělskou a vodohospodářskou, které posuzují krajinu staticky.

Rozděluje ji například na pole, les, vodní tok atd. V 19.století by nikde nenašel to, co dnes pokládáme za úplně normální - tvrdou hranici mezi lesem a polem. I v lese se páslo, sbíralo klestí, sekala tráva a naopak na poli vždycky rostl nějaký strom a na mezích byly keře. Toto uspořádání v Evropě zaniklo relativně nedávno, asi tak kolem roku 1850. Podobné je to s břehy řek, kdy došlo k velkým regulacím jejich toků na počátku 20. století. Pro populace rostlin a živočichů je přitom 200 let nedávná doba. Rostliny s živočichy jsme zahnali do posledních útočišť a teď vlastně do značné míry sledujeme postupné vymírání malých, izolovaných populací. Teď splácíme dluh i s úroky, za necitlivou přeměnu krajiny.

Například lesní motýli potřebují otevřenější, světlejší lesy. Mnohé z nich jsou kriticky ohrožené, protože lesy nikdy nebyly tak husté, jako jsou dnes.

V chráněném území platí ale lesní zákon, který radikální prořezání nedovoluje.

Například u nás se musejí louky sekat 2x do roka a to v daných termínech. To vadí nejen motýlům, ale i ptákům, obojživelníkům, rostlinám, úplně všemu. Dnes už se skoro nevidí ponechané bodláky nebo nějaké dočasně nesečené kousky luk. V tradiční krajině ovšem každý hospodařil jinak, takže se lidské zásahy děly postupně.

Přitom by stačilo málo, ponechávat přes zimu dočasně neposečené pásy, které by zabíraly asi 5 % každého hektaru.

Velkým problémem je zalesňování zemědělské půdy.

My jsme zemí, v níž došlo k jednomu z největších útoků na volnou půdu. To vidí každý, kdo jde nebo jede krajinou , květnatých luk, meziček, políček nebo extenzivních pastvin je u nás velmi málo.

Lidé toho mohou udělat hodně.

Především se mohou zapojit do mapování motýlů. Podrobné informace o tom, jak mapovat najdou na : http://www.lepidoptera.cz/.

Mohou ovšem udělat spoustu věcí i v praktické ochraně. Pokud mají rozhodovací pravomoce, mohou se snažit o biologicky citlivější lesní a zemědělské hospodaření. Lidé zase mohou pro motýly například zahradničit.

K čemu mít na zahradě anglický trávník s tújemi, když tam může být trávník kosený méně často s šípky nebo hlohy? To je samozřejmě drobná pomoc, ale kdyby to tak dělali všichni, tak by naše zahrady vypadaly spíše jako lesostepi. Tak se dají udržovat také parky u obcí a měst.

Stačilo by občas kousek neposekat, občas nechat hromadu klád, v níž by se schovali také žáby a střevlíci, apod. Stačilo by opravdu málo, přitom jde o obrovské plochy a nejen o parky, ale i o okolí supermarketů, průmyslových objektů, okraje hřišť atd.

Otakárek ovocný

Rájem českých motýlů je paradoxně Praha

Přímo v obvodu Prahy žije díky velkému počtu chráněných území na šedesát procent druhů našich denních motýlů, tedy 84 ze 141 druhů, které se v České republice nyní vyskytují.

Některé druhy, například okáč metlicový nebo modrásek východní, mají v Praze dokonce poslední nadějné populace.

Entomologové to vysvětlují tím, že hlavní město je umístěno na velice pestrém geologickém a geografickém území s mimořádnou bohatostí biotopu. Právě tím je zde vysoký počet druhů motýlů. Zde se zachovala místa málo obhospodařované půdy v podobě zahrad, parků i obor a dokonce některé druhy motýlů jsou zde unikátní v Evropě i ve světě.

Hlavní město má z hlediska výskytu denních motýlů ještě jednu výhodu a to je nízký zájem zemědělců o obdělávání půdy. Ta je pak jen málo znečištěná pesticidy a jinými chemickými látkami.

Ohrožení motýli, žijící v okolí Prahy

• Soumračník žlutoskvrnný
• Modrásek východní
• Okáč metlicový
• Modrásek rozchodníkový
• Otakárek ovocný
• Pestrobarvec petrklíčový
• Ostruháček jilmový
• Vřetenuška pozdní
• Soumračník proskurníkový

Chráněná území v Praze jsou navíc často velice blízko u sebe, a dovolují tak motýlům přelétávat z jedné chráněné lokality do druhé. Tyto rezervace plní i rekreační účely.

Modrásek rozchodníkový

V obvodu Prahy je 88 chráněných území o celkové rozloze 2353 hektarů s neporušenou přírodou.

Také se kolem Prahy uzavřelo hodně povrchových kamenných dolů. A právě do opuštěných lomů se nastěhovalo mnoho vzácných motýlů.

Motýli rádi vyhledávají vápencové biotopy.

Řada druhů v souvislosti s rozvojem města nakonec také již vyhynula. Jedná se o okáče skalního. Ještě v 60. letech 20. století byl zde jedním z nejhojnějších motýlů. Tento motýl vyhynul také z důvodu zarůstání travnatých ploch křovinami a lesy.

Mohou následovat další druhy motýlů pokud se nebudou odstraňovat náletové keře a stromy v některých „stepních“ oblastech Prahy (jedná se například o oblast Barrandovských skal a Radotínského údolí.